DOBRODINÍ SMRTI

Anotace: *

https://www.youtube.com/watch?v=NX6mk1xewbM&list=RDNX6mk1xewbM#t=0

Pod modrým pončem si založil ruce na prsou. Jeho boj byl skončen. A chlapíci drsní, kdeže jsou? Dostalo se jim dobrodiní smrti sotva se naučili psát a střílet z muškety. Jeho už nikdo nerozdrtí. Milosrdenství neletí.

Z ohoblovaných latí trčely konzoly. Jejich čas se zkrátil. Rukou s tvrdými mozoly pohladil narcis, který se zlatil u trati. Polaskal krásu. Těm mrtvým to život nevrátí. „U všech ďasů…“zaklel do vzduchu.

Pocházel z planety Čechiš, kde mléko proudem teče, kde často v noci nespíš, kde tupíš meče během lítých mačů odpůrců pochlebovačů, kde se mluví jazykem zvaným čeština, kde se za nickem děsu skrývá prázdný tunel a hlušina.

Nebyl ten týpek, co se zbytečně pere. Ďábelsky se uchechtl. To byl jen vtípek… kde se to v něm bere? Kdyby teď někdo začal křičet a odpojovat vagóny, asi by štěstím řičel. Uvážlivě se naklonil.

Měl by vyrazit. Domorodci budou nablízku. Mapu a ekrazit zahodil do písku. Už je nebude potřebovat. Během života prošel proměnou, která se projevila tím, že odložil hábit s kapucí. Už z něho zbyl jenom stín.

O něco přišel, něco se naučil. Přeci široké kšandy a triko s dlouhými rukávy zaručí dostatek srandy, a jestli to někdo nestráví, pak navíc masivní kožený opasek. Poplácal zkrácenou brokovnici. To toho zase naplácal... VENI, VIDI, VICI.