Návštěvnost
NA DNO
NA DNO
Anotace: *
https://www.youtube.com/watch?v=_4IRMYuE1hI
Jak osud karty mastí,
stačilo pár vteřin,
viděla jsem tě padat
do propasti,
ne do bílých peřin.
Roky v nás cosi zraje. Snažíme se pochopit.
Kdo si to s náma hraje? Tělo je křehké, neklopit!
Viděla jsem tě nakročit
a zadržela dech.
Pořád nemůžu pochopit,
že jsi na zádech
neměl křídla...
Roky v nás cosi zraje. Proč se k smrti nepropít?
Před branami ráje. Stačí jen trochu nakročit.
Mohla jsem udělat víc,
stála jsem v němém šoku,
šlo to jak nic, tak snadno,
dokud jsi nedopadl
až na dno.
Roky v nás cosi zraje. Hledáme důvod, proč dál žít.
A najdeme ho na dně. Důvod, proč sklenici nedopít.
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskTohle je Ivčo skvěle napsaný navzdory skutečnosti, kterou jsi prožila..jen mě tak napadlo - obejmout Tě
18.10.2016 18:39:25 | Nikita44
Ach, Niki, za komentář i podporu děkuji moc... jsi mě dojala a objímám Tě. :-)))
19.10.2016 03:05:11 | Iva Husárková
:-)
19.10.2016 18:29:38 | Nikita44
Dnes to udělám jednoduše budu citovat co se mi z tvé básně líbilo : "Jak osud karty mastí,
stačilo pár vteřin,
viděla jsem tě padat
do propasti,
ne do bílých peřin.
Roky v nás cosi zraje. Snažíme se pochopit.
Kdo si to s náma hraje? Tělo je křehké, neklopit!
Viděla jsem tě nakročit
a zadržela dech.
Pořád nemůžu pochopit,
že jsi na zádech
neměl křídla...
Roky v nás cosi zraje. Proč se k smrti nepropít?
Před branami ráje. Stačí jen trochu nakročit.
Mohla jsem udělat víc,
stála jsem v němém šoku,
šlo to jak nic, tak snadno,
dokud jsi nedopadl
až na dno.
Roky v nás cosi zraje. Hledáme důvod, proč dál žít.
A najdeme ho na dně. Důvod, proč sklenici nedopít."
Jen mi maličko uniká ta anotace. Ale to není důležité
17.10.2016 14:36:25 | klaun
Vyrazil jsi mi dech... chtěla bych Tě drbat na zádech... chtěla bych Tě drbat za ušima, protože jsi prostě prima... děkuji, Klaune!!! Anotace... měla jsem živý sen o smrti svého muže, v tom snu se zabil pádem do propasti, viděla jsem ho nakročit a padat, neudělala jsem vůbec nic, vzbudila jsem se s pláčem a nevysvětlitelnou úzkostí, manžel mě uklidňoval: byl to jen sen, nevím za jak dlouho potom zazavonili za našimi dveřmi dva pánové od policie, muž měl tragickou nehodu, zabil se pádem z výšky, na sen jsem si vzpomněla poté... uzavřeno jako nehoda. Mnohočetná poranění lebky a mozku, zhmoždění mozku, krvácení mezi oba listy měkké pleny mozkové... zranění neslučitelná se životem. Letos to bude 25 let. Není možné takovou věc přijmout, vstřebat, vrací se... omlouvám se za ten výlev... Objímám Tě. :-)))
18.10.2016 05:33:25 | Iva Husárková
já mám na zádech lopatky...těma se dá dno prohrabat...
17.10.2016 12:28:03 | enigman
Páni! Ty si geniální!!! Děkuji. :-))
17.10.2016 13:04:04 | Iva Husárková
vzácné víno pozdního sběru-..BRUT...:-D ST***
16.10.2016 20:45:53 | Frr
... bůůů... jsi mě dojal... došly mi slova... tak znova... bůůů... a fakt řvu............................ mám Tě ráda. Děkuji moc!!! Du smrkat... O***)))
17.10.2016 05:02:20 | Iva Husárková
Velice zvláštní a působivé...
Za mě, dobře napsané, Ivuško :-)
16.10.2016 09:47:39 | Helen Zaurak
Moc děkuji, Helen, vážím si toho. :-)
16.10.2016 10:21:52 | Iva Husárková
Máš to krásný, vždyť víš, i já vím...
16.10.2016 09:22:04 | J.F.Julián
Vím, že víš, děkuji a proto jsi mi blízký. :-)))
16.10.2016 09:25:29 | Iva Husárková
Ten strhující závěr, je opravdu k vážnému zamyšlení
16.10.2016 07:46:15 | jitka.svobodova
:-)))
16.10.2016 08:32:28 | Iva Husárková