Neboj

Neboj

Jsi tu pro všechny

A nikdo pro tebe

Snažíš se zachránit?

Dostat se do nebe?

 

Sama vzhlížíš k oblakům

Naprázdno polykáš

Copak nikdo není,

Za jehož chyby nepykáš?

 

Vzlétni nad mraky

Proběhni se se svou duší

Nevšimou si,

Jsou hluší

 

Pročechrej si vlasy

Závanem naděje

Však jednou přijde ten,

Kdo se na tebe usměje

 

A kalich života

doleje...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor roztoč_v_mé_hlavě, 16.10.2016
Přečteno 566x
Tipy 12
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

25.10.2016 00:34:15   enigman

kalich a tekutina je jedno...

líbí

17.10.2016 15:11:15   uživatel smazán

Je to moc povedené ....... jen, já vím není to spisovné, na konci by mohlo být doleje. Líp by to sedlo.

líbí

19.10.2016 09:30:27   roztoč_v_mé_hlavě

Už jsem nad tím přemýšlela:-) Děkuji za potvrzení:-)

líbí

19.10.2016 09:58:11   uživatel smazán

:-)

líbí

16.10.2016 22:30:22   zdenka

Pročechrej...bude hej...úsměv.z.

líbí

16.10.2016 22:20:48   Philogyny1

leť nad rozesmáté mraky
proběhni se se svou duší
nevšimnou si slepí hluší
a možná už létá taky...naděje :)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel