Návštěvnost
PAVEL HANUŠ, žokej
PAVEL HANUŠ, žokej
Anotace: *
Psal se 16. apríl, když se rozkřičel a světlo světa spatřil a svět ho uslyšel. U jeho zrodu stála dobrá víla. Narodil se chlapeček. Byla v něm veliká síla, i když byl jako drobeček.
Kolik uteklo vody, když ve vršovickém činžáku myli s bráchou schody? Kolik puchýřů a boláků?
Stal se z něj muž úžasného ducha. Pavel Hanuš urážlivá slova suchá jednoho trenéra na svoji adresu ještě, než dozněla, vypotil do dresu.
A přišla ta chvíle, kdy nad koňskou hřívou proletěl cílem a hubu křivou pokořil. Obrovské úspěchy, veliká sláva!
I slzy do řeky, když krásná hlava Svantovíta tiše leží. Vzpomínka v srdci skrytá do otěží smutek zapřahá, hořká, bolavá.
Přestal plakat. Pro ten žal začal zas makat. Znova vstal. Vůle a dřina. Hladovění. Jak chutná hlína? Zapomnění.
Zas nad ním stáli. Rány šili. Zhmožděné svaly. A netušili, jestli se vrátí. Už tam byl… a všichni svatí. Cíl!
S úsměvem krásným, až se tajil dech, chlapec v mé básni, s fialovou na zádech, překonal hranice lidských možností.
Skončila štvanice, z jeho něžností šílely ženy i koně. A on žil pro ně. Zvítězil! Znova a znova. Bojovná duše. Obdivná slova pro Pavla Hanuše.
Až zavoní posečená louka
A pohladí mě měkký mech
Snad ani sova nezahouká
V mých nejčernějších snech
V tom tichém lesním příšeří
Na tebe budu vzpomínat
Až jednou vejdeš do dveří
A řekneš tiše: mám tě rád
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskDržte ho, nepouštějte ho, zase něco vyvede ..... a tak sem klauna nepustili.
A bylo to dobře protože pod něco tak krásného se vtípky nehodí.
14.12.2016 07:51:55 | klaun
Moc děkuji, Klaune. :-))
14.12.2016 08:29:07 | Iva Husárková
:-), to je tak romantické, Ivo, až zavoní posečená louka a pohladí mě měkký mech :-)! ST
14.12.2016 05:33:57 | Fany
Jsem ráda, že máš taky ráda romantiku, Fany, ta k lásce patří, moc děkuji. :-))
14.12.2016 05:35:20 | Iva Husárková
:-)
14.12.2016 08:52:45 | Fany
Ivuš, moc hezké.
14.12.2016 04:51:19 | banan
Děkuji, mám radost. :-))
14.12.2016 04:52:36 | Iva Husárková