v žilách
jakozávod
jsem v centru ničeho
a čehokoli
nešetřím solí
bojím se rozhoupaných mostů
a obrazům kradu rámy
postůj
Pod kaštany
si vychutnám chloubu býků
až žhavé slunce nad hlavou
pomalu steče do sklenic
vranímu křiku
neutečem
však po zimě sklouznu
jak láva po kameni
nepramením
vzlínám z hroznů
do mraků
zázraků chci víc
...představa slunce stékajícího do sklenic je velmi povzbudivá.....Ji.
22.01.2017 22:14:55 | jitoush
Bezvadný :-)! ST
22.01.2017 06:24:41 | Fany
...sůl nad zlato se říká, ale někdy bolí...moc se mi líbí.
21.01.2017 12:23:14 | Philogyny1
eště...
21.01.2017 12:22:27 | Slav Milo
poezie...úsměv.z.
21.01.2017 11:53:53 | zdenka
Hanele-úžasná báseň vášnivě energické animy-tak asi taková budeš !...OJ**ST* :-D*
21.01.2017 11:36:09 | Frr