Každý den
slyším Tvůj hlas,
v uších zní mi
ten Tvůj bláznivý smích,
v posteli
zůstal Tvůj vlas
s myšlenkami
perverzními
v opojném území.
Manželka doma
a Ty ve mně
potápíš se
celý roztoužený.
Tvá vůně, aroma,
cítit jemně
je ve vzduchu;
netrápíš se,
užíváš si zasloužený
pocit nevěry...
Nesnesl bych te zasloužený pocit nevěry.
Já vím. Je to jen báseň.
A tohle pouze reakce na ní...
03.04.2017 17:44:30 | Cappp
...a pak že jsme racionální bytosti...jen do okamžiku než nás počapnou emoce...ty jsou mnohem silnější než my...
30.03.2017 17:46:15 | Jort
Přesně tak ... rozum říká a srdce stejně neposlouchá
31.03.2017 05:45:30 | Aiury
Všechno jednou praskne a pak je zle.
29.03.2017 21:58:50 | adaj
A když toho praskne víc ... :)
30.03.2017 05:47:47 | Aiury
Aiury, ach ctěná A.
To je přiléhavě vystiženo!
Martin Kristián
29.03.2017 19:08:32 | kudlankaW
Bohužel, milý Marty
30.03.2017 05:48:59 | Aiury
Ten si užívá úúúplně něco jinýho než pocit nevěry, ten si připustí až mnohem později a buďto se ožere, nebo ho manželka sežere... :)
29.03.2017 16:56:38 | Slav Milo
Nebo ho sežerou obě :D
30.03.2017 05:49:22 | Aiury
doma klid a venku hrmi
ticho
a nikdo se to nedozvi..
ST
29.03.2017 15:40:34 | James Libustka
Ticho ale není věčné :)
30.03.2017 05:50:35 | Aiury