Anotace: ..
den za oknem už zase chladne
vkrádá se sem vlídný šerosvit
co tenkým prstem krouží smutky
a k šílenství je přivádí
pak střemhlav rovnou do vývrtky
jdou mojí pouští nomádi
a jejich náklad – čisté snění
se ve vzpomínku nikdy nepřemění
a mlčení má v sobě spoustu křiku
zas ho slyším klít po slovech hladné
dokud tě budu mít slunce nezapadne
17.05.2017 16:13:05 džemo
Jdou tvoji pousti nomadi?Snad te aspon jeden nomad pohladi.Trosku ma mrzi,ze v tejto karavane niesom.Prepac,na Liter nahliadnem tak raz za cas.
...neboj ,myslim na teba.Pochopitelne,platonicky.
17.05.2017 21:52:08 hanele m.
tak snad to jednoho dne
ještě všechno zvládneme
pochopitelně platonicky
jako vždycky :o)
11.05.2017 15:00:59 uživatel smazán
hezky jsi to na konci otočila :-)
11.05.2017 13:59:37 Philogyny1
ty si najdeš tu svou oázu i v té poušti, a pak z ní vyfukuješ duhové bubliny, až k nebi a já je vidím... :)