Návštěvnost
dokud slunce nezapadne budu tě mít
dokud slunce nezapadne budu tě mít
den za oknem už zase chladne
vkrádá se sem vlídný šerosvit
co tenkým prstem krouží smutky
a k šílenství je přivádí
pak střemhlav rovnou do vývrtky
jdou mojí pouští nomádi
a jejich náklad – čisté snění
se ve vzpomínku nikdy nepřemění
a mlčení má v sobě spoustu křiku
zas ho slyším klít po slovech hladné
dokud tě budu mít slunce nezapadne
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskJdou tvoji pousti nomadi?Snad te aspon jeden nomad pohladi.Trosku ma mrzi,ze v tejto karavane niesom.Prepac,na Liter nahliadnem tak raz za cas.
...neboj ,myslim na teba.Pochopitelne,platonicky.
17.05.2017 16:13:05 | džemo
tak snad to jednoho dne
ještě všechno zvládneme
pochopitelně platonicky
jako vždycky :o)
17.05.2017 21:52:08 | hanele m.
hezky jsi to na konci otočila :-)
11.05.2017 15:00:59 | hledač
ono to samo, ale díky :o)
11.05.2017 15:12:19 | hanele m.
ty si najdeš tu svou oázu i v té poušti, a pak z ní vyfukuješ duhové bubliny, až k nebi a já je vidím... :)
11.05.2017 13:59:37 | Philogyny1
oázy jsou životně důležité
a duhové bubliny taky :o)
11.05.2017 22:16:04 | hanele m.