duha
duha
Anotace: ___
hluboká orba přeruší růst kvítků plevele
zaseté zrno
dozraje
tvrdé a zlaté
už nikdy nepropustí
Duhu
Vyťukej mi barvocitem všechny tóny svého
hlasu.
A já ti řeknu, kdo jsi.
S jedinou tečkou na konci řádku, ty černé totiž
bývají definitivní.
Tak jako hlína, co spadne z lopaty
na víko hrobu.
Moc se s tím nepářu, nemám čas, a pak taky,
poslední dny hodně bolí, zas cvičím.
Ta rakev uřízli jí nohu, prý je to dědičné,
řekl ti doktor.
A já cvičím a čekám až zešílím z tý hudby co
pouštíš mi do očí
bez ochranného faktoru slunečních brýlí
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk17.06.2017 18:34:14 Stavák
miluju duhu, tu dvojtou
taky se s tím nepářu :)
ta rakev, doufám, že bude kámen odvalen, povedená :)
17.06.2017 15:32:42 Jort
...ochranné faktory jsou problematické...
17.06.2017 16:09:07 Philogyny1
To ano a ... chtěla bych slyšet tvůj hlas... :)
20.06.2017 14:29:36 Jort
...tak ten je hodně matoucí...vypadá úplně jinak než já...
15.06.2017 17:37:05 uživatel smazán
Já si vždycky říkám, alespoň jednu! jí neotipuji, aby byla změna a ne setrvačnost ... vždycky mě přesvědčíš. Chmmm, ta první strofa je skvělá myšlenka ... a zbytku taky moc dobře rozumím, to prostě nejde ... - ale příště už určitě! :))) Tahle je zase lepší.
16.06.2017 05:43:25 Philogyny1
mi stačí, když nakoukneš, že jsi, je to akorát taková horší pravda... :)
16.06.2017 11:05:06 uživatel smazán
:) ... její lepší stránka. Báseň :*
15.06.2017 17:24:54 uživatel smazán
Někdy je lépe nedědit. :O) Tu rakvičku radši upečem jako jahelník s třešněmi, ať to cvičení tolik nebolí. :O) Na amputace končetin je u nás doma odborník synek Davídek. Rozštíp nám jídelní židli, když se vpletl mezi sedák a opěrátko a coby batole urval područku k Robinsonově kancelářské židli. Petřík je horolezec. Dík němu máme okopanou knihovnu, kuchyňskou linku a polici na květináče. Vždycky někde z něčeho visí. U nás prostě všechny ty věci neživotné poněkud pokulhávají. :O) S přáním hezkého večera se loučí jojo - připitoměle vysmáté. :oD
16.06.2017 05:41:47 Philogyny1
Ten koment mi udělal radost, s těma židlema to znám, měli jsme nové, z Ikea a babička hlídala, židle položili za sebe a byl z nich vlak, na opěradlech byly takové kříže, ty prošlapal, když jsme dojeli, babička hrdinně oslepla... no, máme je poslepované a doladěné tmelem... :)