Mezi střepinami hezkých chvil
oddenek smutku náhle vyrašil
tiché ráno s klidem v duši vládne
po větrné noci vzduch lehce zchladne
a zapýří se slunce jako ohnivý rubín
plamenným mečem mává cherubín
v předpeklí nebo na cestě do ráje?
Někdy cestou stejnou člověk putuje
kamením, trávou, blátem, po horách
jen se zvednout a nezůstávat v tmách
ruch ulic mi uková horké poledne
žal s únavou se rázem rozpadne
pak strhnu závoj tvých očekávání
s pokorou v srdci hlavu skloním
několik minut po zmrtvýchvstání...