hádejte, není to tak těžké
hádejte, není to tak těžké
Anotace: věnováno
Když jsem na liter 4. 6. 2016
vložila první básničku
pod půjčeným nickem syna
a přetla si tu první
co byla těsně před tou mou
zůstala jsem jako ochromená
a říkala si
co tu vlastně dělám
pro mne je dodnes osudová
hvězdy zhasly v orobinci
hlad tmy okusuje
světélkující kresby
samomluv
za jazyk přibitého
ticha...
hádejte, není to tak těžké
a tak jsem ho poznala
satyra a trubadůra
co kreslí snivé obrazy
a po kapsách má
vždycky usmátého bůra
proti všemu smutku
věřím, že jednou připijem si
na Tvoje moje zdraví...
Komentáře (19)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk28.07.2017 07:09:17 Iva Husárková
a mi říká dítě miciučí jsme svázáni krevním poutem které stvrzeno jest pojídáním chlebíčků a taky STarodávným a velmi uznávaným kolenním rituálem kdy sedíce na Jířově koleni zavazovala jsem mu tkaničky AŤ ŽIJE!!! :-))
24.07.2017 16:07:08 Pamína
Ach ano... jediný člověk na světě, který mi říká - i v mém věku - dítě sladký! A to tak, že mu to věřím! Kéž nám ještě dlouho básní :-)
Moc hezky se Ti povedla :-)
24.07.2017 16:35:23 Philogyny1
Musíme si ho opečovávat, to není jenom tak, ten potřebuje živou vodu... :)
24.07.2017 06:19:27 Frr
jak to, žes mi unikla Svatvečernice Svatopění...vždyť zjizven Tvým medovým
bičem furt vyhlížím vanutí křídel mávajících odkudsi z Vysočin a /ne/časem
šťastně zahlédám ohnivé cejchy Tvých úpěnlivých plamenů vypálených do solitérních nocí, spolu s hvězdami z /p/orobince svého rozcuchaného ticha****
zdraví Tě Phil-ko Tvůj vděčně vděčný vděčník /nočník/ krá-gu-jev Frr-ko/ko/tínský
21.07.2017 19:36:53 jitoush
...ano....naprosto nezaměnitelný.....Ji./úsměv/...ať mu to píše.....
...nezaměnitelný je i on sám...
21.07.2017 16:10:39 Dreamy
...každý máme svůj "rukopis"... a jak si ty své, právě on, umí "zakřičet"...:-)
Já ho poznala jednou v noci, ve frontě u záchodu. Ani už nevím, kdo tehdy komu zavazel...:-))
21.07.2017 19:20:22 Philogyny1
teď jsi upřímně rozesmála...
22.07.2017 19:33:32 Dreamy
To jsem moc ráda... ale je to pravda...hrozná hodina to tehdy byla a oba jsme "museli"...:-)
