té noci nebylo už kam jít
a ani před sebou utéci
té noci
bezhvězdné
temnotou tonoucí
chladnoucí
bezkrvé
myšlení hynoucí
bezčasé
bezbřehé
vylité ze sebe
rozlité nic
bolavé
řezavé
prázdné
zhola nic ... blázne
...
v tónech rozprostřená
na milost nemilost
odevzdaná
tančila pro chopena
primabalerína
...
tak jak byli jsme stvořeni
bezbranní křehcí nevinní
všichni jako jeden
vtančíme jedním nebem
Zdeni dokonalé čtu pořád dokola už název se mi STrašně líbí skláním se před Tvým umem básnířko :-))
12.08.2017 10:06:31 | Iva Husárková
To ja se sklanim ... pred tvym vnimanim ... usmev.dekuji ... z.
12.08.2017 12:08:29 | zdenka
Tvá báseň mě k sobě táhne něco mi říká snažím se pochopit mám pocit že je to nejsilnější co jsem kdy četla :-))
12.08.2017 12:31:09 | Iva Husárková
To, čemu my říkáme nic, to bez prostoru a času na věčnosti, může být všechno. A vtančit se tam dá ... ST
11.08.2017 08:50:16 | VEDz RVAHEs