Kroky k pádu

Ó mlžné hory se k nebi klenou

s posledním dechem slyš píseň mou,

trvá tak krátce než všichni

zapomenou

v krvi se koupou, do válek jdou.

 

To jsou ty kroky k pádu

kamenné tváře bez výrazu

s duší se zasnoubil

vzdálený dým

dokážeš vytušit zradu

z pouhého odrazu

kdo válku prosadil

uvěřil lžím

Bože

 

Kdo válku hlásává,

ten špiní vlastní jméno

vzali tvou míru

na rakev víš,

samota tíhu zanechává,

jen nahé prázdno

pro ztracenou víru

svět popravíš

odvrácen od nebes dnes

 

cítíš tmu,

otevři oči

jméno své

nezapomeň,

cítíš tmu

odvahu svou

země dál se točí

seber sny své

vlastní strach pak přilož na oheň

 

Odvaha je tvůj stín

tíhu neseš v ramenou

s příchutí cizích vin,

pláče země pod horou,

zítřek má Tvoje jméno

a její tváře

slunce přes zataženo

svítí v tmách

hostům zbloudilým v temnotách

 

cítíš tmu,

otevři oči

jméno své

nezapomeň,

cítíš tmu

odvahu svou

země dál se točí

seber sny své

vlastní strach pak přilož na oheň

 

 

 

A dračí dech tam v tmách,

šeptá tvoje jméno

nevnímáš vlastní strach

noc má černé sukno

mezi nebem a zemí

zkus jít slunci ve stopách,

nečekej dál na znamení,

když smrt číhá v temnotách

 

cítíš tmu,

otevři oči

jméno své

nezapomeň,

cítíš tmu

odvahu svou

země dál se točí

seber sny své

 

cítíš tmu,

prosím svoje oči otevři

cítíš tmu

než se jitro rozední

jméno tvé,

jméno tvé

tam v horách dál

navěky zní