Anotace: pěšák či královna...
Po hrstích popela
Házených do duše
Přežíváš ve mě
Na úbytě
Ve slovech nechtěných
Ne, slyšet jsem neměla
Myslíš že žiješ?
Však v holobytě
Bolíš mě v ranách co nezahojíš
Ulpělý na koncích bělostných křídel
Křivdy ty střádané nepřelomíš
S posledním mávnutím babího léta
Jak lehce mě ztrácíš ...
"Bolíš mě v ranách co nezahojíš..." - síla... někdy už je něco prostě "přez" nebo "za" nebo je pozdě, tohle jsem dlouho nemohla pochopit...
08.10.2017 21:00:41 | Laika
pěšák či královna?
já vím kým v sobě jsem...ti ostatní si musí odpovědět sami :)
11.10.2017 18:42:45 | Malá mořská víla
jako bys mi brala úsměv z tváře ...
08.10.2017 10:11:00 | Ragnell
Drahóšku vždyť víš, že opravdovým královnám srdce, nikdo vzít úsměv z tváře nemůže :)
08.10.2017 18:40:12 | Malá mořská víla
Nějak jsi posmutněla:-)
07.10.2017 20:40:59 | Ruda Štola
To nic, to jen slunce zašlo za mrak ale svítit...svítit nepřestalo :)
08.10.2017 18:38:41 | Malá mořská víla