Anotace: věnuji Philogyny a všem matkám
vydaná tajemství
obnažených větví
pažemi vztahujíc se po objetí
tam někde venku
čekají
v podveřerním chvění
i s ranní jinovatkou
se slzami, poledních polibků
tam někde venku
čekají
na zázrak návratu
života
do opuštěných ptačích hnízd
jak matky
čekají...
tam venku
čekají
nečekám, užívám... :-)
09.11.2017 01:26:04 | zelená víla
tož jasný...mě už vylítli :)
10.11.2017 17:56:11 | Malá mořská víla
Tady není třeba žádného okecávání
08.11.2017 10:50:21 | klaun
;)DÍKY
08.11.2017 21:52:01 | Malá mořská víla
chvěji se jako perla vodní
na nejjemnějším vlákně pavouka
dojalo
ach..
07.11.2017 19:19:04 | kudlankaW
i mě Martine...děkuji :)
08.11.2017 21:52:29 | Malá mořská víla
Gábi, hezky jsi to napsala, ale já nečekám. Od holky jsem milovala knížku Co život dal a vzal a hlavně... tu postel...dneska mám stejnou a nikoho z ní nemůžu dostat, někdy se tam i nevejdu... :)
06.11.2017 21:00:20 | Philogyny1
je dobře že už nemusíš čekat...já zatím ano, na vnuky na to, až zase ucítím na břiše schoulené díťátko ...jak spinká ...Bože jak si jich budu vážit...moc, moc :)
děti vyletěly, ale na víkend se mi taky vrací :)
08.11.2017 21:54:37 | Malá mořská víla