mám tě ráda
snad právě pro ty trny
které i mrtvé ze sna budí
provoní vše kolem
i v nás
na malou chvíli zpřítomní čas
a jako vzpomínku
smíme tě nést
pod srdcem v pokoře
nechat tu kvést
znovu se radovat
když k nám se kloníš
dech života čistého
nezacloníš