Čekám až se rozpustíš
s cukrem v ranní kávě,
snídaně je ticho po hvězdách,
otazník mezi stanicemi,
jméno lásky okusíš
s krokem v bosé trávě,
zanechá nádech v hvězdokupách,
jsme knoty mezi svícemi.
Zapal mne samotným procitnutím,
jsem obrácený do skla,
včerejšek oděl se do peří,
vzpomínka mívá němá ústa,
obalí křídla souzněním,
do nové košile samota vklouzla,
naděje v náhody nevěří,
poušť je prý po doteku pustá.
V marnosti najdeš jen holé věty,
stromy, jež ovoce neplodí,
třista let tráva tu neporoste,
slzy prý vínem nebudou,
i kdybys prosila všecky svatý,
pravda prý ústům lahodí,
po mapách nepřejdeš bosým prstem,
lásku vždy umocni na druhou.
Tvé vlastní rty
slovy se zbarvily,
prokvetla těla do světla,
otisky v mezirtmí,
hrdla jsou svázána korzety,
zítřek nám na míru ušili,
po sedmém pádu se zlámala
bázlivost z odpouštění.
Mezirtmí je skvělé, byť oběma svítí zuby…! :-)
20.08.2018 01:41:23 | Špáďa
colgate, nu :o) Díky Špáďo :o)
22.08.2018 00:13:51 | Akrij8
naštěstí nic netrvá věčně ani pocit osamění...
12.12.2017 08:43:49 | Laika
Naštěstí ne,milá Laiko :o)
22.08.2018 00:16:41 | Akrij8
Já jen, je to čistá něha namíchaná se smutkem, nevím, v jakém poměru...taky mám hrdlo v korzetu, myslím, že Ti rozumím.
09.12.2017 08:54:10 | Philogyny1
Děkuji, milá Phil za Tvé souznění
22.08.2018 00:19:24 | Akrij8
"křídla souznění" těch pravých andělů**KRÁSNÁ****mám radost***díky Jiří ST*
:-D***
09.12.2017 06:56:11 | Frr
hebkost na druhou...
09.12.2017 03:36:12 | zelená víla
Děkuji Ti, vílenko :o)
09.12.2017 03:51:32 | Akrij8
tvá hebkost je neskutečná.
09.12.2017 03:57:44 | zelená víla