Přítelkyně Smrt
Přítelkyně Smrt
Život páchá krutosti
z rozumu či blbosti
temné chvilky bolesti
v celibátu i neřesti.
Na obzoru svítání
svého času mrhání
střípky dějů v okamžiku
buď máš smůlu nebo kliku.
Ze zasnění v realitu
v ústech hlaveň dotek citu
na zápěstí ostrý břit
smyčka v krku, záškub, tik.
Ticho v hluku velkoměsta
tělo kyne v tvaru těsta
až pak prasknou útroby
rozprostře pach hniloby.
Co je život v tekutině
sleduješ vše jako v kině
ke stáří vše rychle plyne
Smrt je moje přítelkyně.
Komentáře (6)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Pozemské okovy...no vidíš, to mne nikdy nenapadlo. že máme okovy. teď budu přemýšlet nad tím, jakého jsou druhu...
28.12.2017 09:01:10 | Anděl
Někdy hmotného někdy fyzického, ale i duchovního. Vždy záleží co se Ti děje nebo v co věříš. Může to být i minulost nebo budoucnost.
28.12.2017 09:10:00 | Ďábel sám
V co věřím? V Boha.....a pak už nevím v co. asi v nic. a ničemu. a nikomu? toť otázka. kruci...to je zamyšlení! tak mi napdadá jedna věc. věřím tomu, co si sama uvařím a dám na talíř. je to moc špatné, ale mne nic jiného v tuhle chvíli nenapadá...
28.12.2017 09:27:07 | Anděl
:) někdy žasnu co se v produktech na vaření či jídlo skrývá a co to obsahuje
28.12.2017 15:55:55 | Ďábel sám
