posbíráno
posbíráno
Anotace: na podpal
jak havrani a vrány
míjíme se
o jeden
modrý odstín černě
co věrně zní
v sobě nést
duhový střelný prach a
neumět
podpálit správnou barvu
(těmahle rukama neumět)
pak přichází bolest
tupou jehlou agonie
sází pevné stromořadí
šikmo podél cest
zdobit malé křížky
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
02.02.2018 06:46:24 Anděl
Někdy i v bolesti je uklidnění. Člověk si uvědomí věci, o kterých by jinak ani nevěděl. Mnohdy mu jsou ku prospěchu. A mnohdy dojde ke zklidnění.*ST*
01.02.2018 16:45:18 uživatel smazán
Pořád se něco učíme. I v tom neumění, neschopnosti a bezmoci je velký kus lásky. A to je skutečný umění. :O)
