posbíráno

posbíráno

Anotace: na podpal

 

jak havrani a vrány 

míjíme se 

o jeden 

modrý odstín černě

co věrně zní 

 

v sobě nést

duhový střelný prach a

neumět 

podpálit správnou barvu

(těmahle rukama neumět)

 

pak přichází bolest

 

tupou jehlou agonie

sází pevné stromořadí 

šikmo podél cest

     zdobit malé křížky 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor Philogyny1, 01.02.2018
Přečteno 333x
Tipy 22
Poslední tipující: Iva Husárková, jondys, Jort, Anděl, Dreamy, piťura, Amonasr, odnikud, bogen, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...jak na Via apia...

02.02.2018 08:05:30 | Jort

připomíná mi trochu kočičí hlavy... :)

02.02.2018 19:15:08 | Philogyny1

Někdy i v bolesti je uklidnění. Člověk si uvědomí věci, o kterých by jinak ani nevěděl. Mnohdy mu jsou ku prospěchu. A mnohdy dojde ke zklidnění.*ST*

02.02.2018 06:46:24 | Anděl

není...

02.02.2018 19:13:38 | Philogyny1

Pořád se něco učíme. I v tom neumění, neschopnosti a bezmoci je velký kus lásky. A to je skutečný umění. :O)

01.02.2018 16:45:18 | Tichá meluzína

Nikdo nás na nic nepřipravil.

01.02.2018 21:30:00 | Philogyny1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí