prý mi vymalují
(život)
nabílo
Vystlali mi novinami
(podlahu)
když prý nemám odvahu
Bílá barva
(bílý papír)
bílá stehna pod košilí
co ji leta pro mě šili
Nahá vleže na zádech
na kolena na břicho
Vleže píšu na košili
(co ji jenom pro mě šili)
na zmuchlaném papíře
(na prsa i na loket)
černí z novin po podlaze
svoje touhy
(je mi blaze)
i na duši černé šmouhy
(temné stíny na obraze)
časem letí srdce tep
Sám si přečteš
(u knoflíků)
jakou to máš dneska kliku
Otisky (Tvých) malíků
na mém límci
(na mém hrdle)
Láska psaná na manžetách
(pod portréty státníků)
Láska psaná v rychlém tempu
bez starostí bez talentu
zašpiněná košile
Cár papíru, otisky tvé dlaně
marně vzpomínám u snídaně
zda chtěls mě?
Nebo jen já snad tebe
venku dneska pěkně zebe
snad příště přijdeš, uvidím.
Teď už jen to pokračování po letech;-)
27.02.2018 22:31:42 | Eru Alonnar
Děkuji za hezkou návaznost :-)
Pokračování po letech mám zachyceno v próze, tak třeba příště :-)
28.02.2018 09:09:31 | Lady F.