vábení...
vábení...
pradávný úsměv větru
co si čte z březových listů
a kreslí hvězdy
na dna řek
rozvitá louka
koberec z poupat
bělavé okvětí
na lících margaret
pod chodidlem
tepe rodná zem
lipovou alejí
k nebi se vypjala
spanilá žena
rosa se blýská
v odlesku světla
dýchá naděje
že se jednou dotkne
jejího rouna
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Pod chodidlem tepe rodná zem...nádherně řečeno,líbí se mi,jako celá Tvoje báseň.
17.08.2021 22:41:22 | Jaruška
Jak smělé a přitom vlahé ****** Smekám
07.04.2021 14:24:09 | Dejvis
Bělává rouna beránčí
tajemstvím zámků jsou podzámčí
vábení toků přilétají
slova něhou se jinotají...
S dovolením si uložím, je krásná :)
29.05.2018 20:34:14 | Malá mořská víla
