Anotace: vystaráno...
někdy stoupají o úplňku
ponorné řeky zapomnění
až k břehům tušené sdílnosti
písek přesýpaných věčností
zbahenní do matného světla
samomluv
z vajec racčího chechtotu
se nakonec vyklube jekot
přílivové vlny
ta naráz spláchne báseň
ještě než stačila spolykat
všechny andělíčky svých slov....
15.06.2018 07:24:37 Anděl
Frr...těším se na Tvé básně...jsou....jsem z nich nadšená! jsou neotřelé....tak neskutečně....živé..obdivuju Tě..**ST**
14.06.2018 19:52:35 básněnka
přílivová vlna vždycky něco zničí
škoda těch životů a někdy i básní...
ponorná řeka z Podsvěta není žádná koketa