Fouká špatným směrem

vše se posouvá
špatným směrem…
mimo dosah
našeho myšlení

oči kamenných soch
mrkají
z přemíry přiškrceného vědomí
svědomí
mosty budoucnosti hoří
studem a hanbou
v našich domovech
je pohodlí matoucí
a vzpomínky?
sraženy na zem…drceny dobou…
vymazané hlasivky
abychom nemohli mluvit
sedíc na starých rozvrzaných židlích
v obklopení mlčícího
lhostejného davu

potřebujeme utrpení
aby nastala
změna