Anotace: Malá psychologická.
Jak daleko jsme utekli?
Vzduch se zdá řídký
I přesto dýchám opět volně
konečně.
Stíny stromů chybí
Jen srázy smutný
A holý
Hrají píseň mámivou
O jejich stěny
Vítr hluchý
Pěje touto hodinou.
Hvízdá mi v uších
Taky to slyšíš?
Slzy se loučí nad hlavou
Dvě mysli, jen jedno tělo
Padám spolu oblohou.
Moc se mi líbí ST :))
09.08.2018 11:48:27 | AngelLia31
To jsem moc rád. Děkuji za ohlas. :-))
09.08.2018 21:02:53 | Semisek 48