A stále dokola

Nejvíce tě miluji, můj miláčku,

když už večer spinkáš, na růžovém obláčku.

Poslouchám tvé tiché funění,

ten klid je prostě k nezaplacení.

Měla bych jít taky spát a nabrat síly.

Ale chci být vzhůru, ještě chvíli.

Konečně po mě nikdo nic nechce.

Cítím se skvěle, je mi tak lehce.

S hrůzou pak na hodiny hledím.

Cože? To už je tolik hodin?

Zkouším rychle spát,

nechat si ještě něco zdát.

Ale to se už vrtí mládě

a je hned po parádě.

Večer musím jít dřív spát,

ale už teď se tomu musím smát  :)