monochromatická krajina
toužící po barvách
země obehnána
barikádou temnoty
skoro ani dýchat se nedá
je to jako si šáhnout
na černou skvrnu
gepardího kožichu
políbil jsem ji
protože se mi
po ní stýskalo
a kdesi uvnitř
vyrašila útěcha
čerpaná z hvězd
vyzbrojených minulostí
plnou lásky
dozrávající k fascinaci
nad otisky
opeřených rukou
sněžného bělokura
Bravoo..*
22.02.2021 21:02:26 | Dejvis
Ten závěr je opravdu velmi monochromaticky. Jednim tahem vedeny fraktal myšlenky. Oslovilo mě tohle dílko. Protože se mi po ní stýskalo. Tak prosté a silné.
18.12.2020 23:44:08 | Fitzi
Mám ráda monochromatické fotky, někdy hodně vypovídají...
23.11.2018 08:12:51 | Philogyny
... z venčí zdravá ...
... uvnitř v očekávání ...
... interpretuje tvé vnímání ...
22.11.2018 13:33:23 | Marcella