V tvých modrých očích bloudívám,
tak rozmanitých a nekonečných.
Touhu a pokušení v nich věčně vídám,
když hledím do nich a ty zase do mých.
Oči zářící jako hvězdy na nebi,
na nebi tmavém a nekonečném.
Ztracen v iluzích lidské krásy,
ztracen v myšlence o životu věčném.
Ne nadarmo si říkáš vesmír. Druhá část tvé básně je nesmírně vesmírná, akorát se zkus příště vyvarovat slovním spojením, jako zářící oči a pdobně.
23.01.2019 22:33:17 | Konopnámast