SMUTNÉ PSANÍ

Anotace: Snad novodobý papaláši nezešílí

Lidská hloupost nezná hranic,
a co lidská hloupost!, lidská nenasytnost, pýcha, zlovůle ..., málo lásky,
v obličeji nové vrásky.
Že by zase studená válka, ženo moje zavři vrátka, už toho mám Plný zuby,
Plný brejle, a heleme se, válka ejhle.

Šílení lidé, mají všeho dost, i tak chtějí ještě moc.
Vládnout všemu a všem, za cenu, že spojí se i s ďáblem, hřib je vidět nad ránem.
To není žádná negativní pohádka, ženo má, zavři vrátka, už chci míti klid,
už chci v klidu snít.
Snít o Cestě do lepšího Světa, do lepšího bytí, nebýt po krk v lidském hnití.

Bože, žil jsem pěkný život, i dost dlouhý, hm, život je i tak zlomek pouhý.
Za ten život Ti moc děkuji, tuto báseň, psaní, Ti rád věnuji.