Léta běží

Život protekl mezi prsty,
dávno nezbylo nic.
I ty, buď si jistý,
že nesmíš čekat víc.

Léta běží.
Jaro, zima, úmrtí a tak dál.
Venku zas sněží.
Hříchů mnoho a za který by ses, ty, kál?

Člověk se narodí
a věří, že štěstí přijde samo a lehce.
Za chvíli mluví však záhrobí
a bytost stojí, nevěří, civí a hlavně nechce!

Tak čau a na věčnost s tím.
Vše někdy snad přebolí.
Člověk jde dál, avšak, stíhá ho jeho stín.
Zemřít chci pokojně, abyste věděli.

Třebaže ve slunnou neděli.