Dopis

.
Vykvetl šeřík a světlo
vtěsnalo se v stráně
Tolik je věcí k prozkoumání
štěně se tlačí k struce mámě
a pokoj je plný toho co se
neříká

Jako by krása odevzdala paměti
všechno hezké
Čas oběti
se steskem na čaji o třetí

Uchovávám si v sobě odlesk vody
prázdná hnízda
několik slov
v jasu špitálním
pro chvíli
kdy mlčíš

A vzdálenost Jak jsme vzdálení
Růstem se přibližovat samotě
Zklamou tě
osoby vzdálené Osoby v tobě
Víra se rozumem vyplení
Rozum je ve výrobě

Uvadl šeřík a není co
házet na tanky
V tvé ruce dopis připomíná
květ
"Nepřijedu. Nikdy jsem od tebe
neodjela.
Nečekám odpověď."
.
.