Prší mi do dlaní
Prší mi do dlaní,
z vlastního úsměvu,
křičet moc neumím,
plakat však dovedu.
Prší mi do dlaní,
už vyschlé slzy,
co hezké bývalo,
dneska mě mrzí.
Prší mi do dlaní,
přišel čas na změny,
hloupými hádkami,
praskají kořeny.
Prší mi do dlaní,
smutná je hodina,
když význam pozbývá,
i slovo „ rodina“.
Prší mi do dlaní,
závist a zloba,
prší mi do dlaní,
znova a znova.
někdy to zakřičet chce...
04.06.2019 00:25:25 | enigman
Někdy to třeba zkusím...:)
04.06.2019 06:41:50 | Dreamy
Mám to tak, že co přečtu musím nechat "uležet" a pak se vrátit, abych u-sebral pocit. Toto je skvost. A oceňuji, že vydržíš na dešti. Někdo jen prchá před sebou.
01.06.2019 21:39:39 | Now
Nejlépe je, když do dlaní prší štěstí :-)
01.06.2019 14:14:11 | mirecek
Ano...bohužel...
28.05.2019 11:59:49 | Milena
Bohu dík, že takový "déšt" kolikrát otevře člověku oči...
Díky :)
28.05.2019 22:05:34 | Dreamy
Moc hezky napsané
28.05.2019 11:48:51 | Lioness
Jsem ráda, že se líbí Lio... :)
28.05.2019 22:04:09 | Dreamy
Láska je pevnost, která chce být dobývána. Partnerství je věrnost bez obzoru. Zklamání se roní skrz slánku za očima. Stesk je štěstí těla zbaveného. A smutek... ten zažene úsměv na rtech, na hanbu do koutků.
Líbí se mi Tvá poezie*
27.05.2019 21:03:14 | šerý
V koutcích se klečet nemusí, že ne?
:) Mé díky...:)
28.05.2019 22:03:29 | Dreamy