ŽIVOT JE PES

ŽIVOT JE PES

Anotace: @@@

 

 

 

ŽIVOT JE PES

 

 

 

 

každý den probouzím se

a jsem to stále já

alespoň si tak připadám

 

když ale spatřím staré fotky

a vidím toho mladíka

s pružným tělem a jasnou jiskrou v nezkaleném oku

stěží pak můžu uvěřit

že mě má identita neklame

 

vždyť každé ráno probouzím se týž

jaký jsem večer uléhal

jak je pak tedy možné

že nejsem už tím kým jsem kdysi byl

ani jsem nebyl tenkrát tím co dnes

 

zda bylo dřív vejce nebo slípka

to je mi vcelku ukradené

že ale život je vůči mně tak záludný pes

to se mě setsakra rozmrzele týká

 

 

než pohled na mé známé mi náladu zas zvedne

 

 

 

 

 

Praha, 1.11.2019

 

https://www.youtube.com/watch?v=_e2xvz9jzD0

 

Autor Amonasr, 01.11.2019
Přečteno 131x
Tipy 21 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Kapka, Bakchus, Akrij8, Philogyny, J.Karasová, Jeněcovevzduchukrásného, xoxoxo, Donne, blázen, A42
ikonka Komentáře (18)
ikonka Komentujících (8)

Komentáře

ST
https://www.youtube.com/watch?v=uJDgDDTSKPs
:-)

07.11.2019 23:02:07 | Kapkareagovat

Díky za vtipnou písničku :-))

08.11.2019 11:11:17 | Amonasrreagovat

Proč tak skepticky?Minulost je jen zlomek toho,co nás čeká v čase příštím.Na jaře,při oslavě svých šedesátin,jsem byl vyzván k přípitku.Zněl zhruba takto:"Vážení,právě jsem ukončil první poločas svého života a ten mě v mnohém poučil.Musím omezit některé činnosti a životní slasti,protože mi neustále kladete na srdce,že bych se měl šetřit.Tak tedy dobře.Slibuji,že čistit studny budu maximálně do 80,synu,tebe upozorňuji,že na fotbalový turnaj s tebou pojedu ještě tak desetkrát,pak si najdi někoho jiného.A pití také omezím.Možná."Manželka sice zkolabovala,někteří si ťukali na čelo,leč pocitově jsem byl na vrcholu a dodnes mne těší vzpomínka na ty jejich ksichty.

06.11.2019 13:34:01 | Bakchusreagovat

Ano, také se jen tak nepoddávám občasnému vzdorování těla ;-) Ta skepse měla být spíš jakousi sebeironií (u mě se to někdy špatně rozlišuje), ani věčného mladíka totiž ze sebe dělat nehodlám - druhým v tom ale případně bránit nebudu ;-) Nicméně pohledy na mé vrstevníky mě někdy utěšují, že na tom ještě nejsem zas tak zle :-))

06.11.2019 17:01:21 | Amonasrreagovat

A o tom to je !!!

06.11.2019 17:15:36 | Bakchusreagovat

Jseš jen skafandr to uvnitř tebe je důležitý amonedraselný a to žije věčně na mnoha úrovních dejme tomu jsi absolutno ;)_fotky hezký ale jednou je už nebudeš k ničemu potřebovat ;) jsem divná co ?

02.11.2019 11:30:33 | xoxoxoreagovat

Pokud jsi divná Ty, pak to platí i pro mě, protože s Tebou souhlasím ;-))

02.11.2019 11:33:31 | Amonasrreagovat

A pak že je škodolibost ošklivá vlastnost :-)
Vždyť nám tak ráda podává pomocnou ruku, když nám samým něco nejde.
Třeba vypadat stále skvěle. Osobně už odraz v zrcadle raději zdravím dobrý den. Abych neurazil.

02.11.2019 03:46:50 | blázenreagovat

Víš, co mi to připomnělo?
https://www.youtube.com/watch?v=Ia1EpIolzwI

01.11.2019 19:09:12 | A42reagovat

No vidíš, to jsem ani neznal - a docela by se to k tomu i hodilo :-)

01.11.2019 20:46:08 | Amonasrreagovat

Nejsem fotogenický a nerad se fotím. Vím, stárnu. Ale nerad to hrotím.

Nějaké fota z mládí ale mám. Zrovna ta jedna... focená v parku. Nedávno se mi dostala do ruky. Zírali jsme na sebe a ten mladší na mne. "Ty tedy vypadáš, dědku." Ale já se nedal. "Sklapni - ty nádhero! Ty, zežloutlej, na tom omakaným a ožmoulaným papíře nejsi taky zrovna Belmondo." A byl klid, víš, Amonasre?
Fota také stárnou s námi. A co mají říkat nástěnné fresky, když tam ty "ksichty" jsou oprýskaný a prohlášený některé za kulturní památku?
Co na to, že jsem na druhý den zjisti, že ten mladej frajírek dočista s fota zmizel! Zůstala na foto-papíře jen pohlednice Městského parku, s opodál na cestičce vypasenou veverkou. No asi se urazil, ale neříkal si o to?
Zkrátka s těma mladýma se člověk nemá párat. A je to jedno, že z naší historie nám postupně mizí kontrast a vybledneme v nic.
Jo, máš recht! Také se dívám na mé spolu stárry... že na to chátrání nejsem sám. Ale mám ještě větší trumf. Na stěně úhlem vyvedenou grafiku hradu Trosky! Podívám se někdy na něho a zavýsknu si... Šerý, je ještě zajíc!!

01.11.2019 17:51:50 | šerýreagovat

Bavím se nad Tvým komentářem, šerý - krásně jsi to vystihl! :-)) Mám-li být upřímný, prohlížení starých fotek mě absolutně nebaví, v té básničce jsem jenom nechtěl přímo napsat, že to stáří na sobě cítím, hlavně když se těžce dostávám do podřepu a ještě hůře pak z něj nebo když se někdy šourám stylem, jako bych měl místo kolenou neohebné protézy, než se trochu rozhýbu. A nemůžu přijít na to, kdy se mě to tělesné stáří začalo zmocňovat - šlo to tak plíživě, že jsem si ho všiml až ve chvíli, kdy už mi sedí pevně za krkem a nedokážu ho pořádně setřást. Tedy dokážu - tím, že na přibývající věk kašlu podobně jako Ty a nevšímám si ho nebo si z něj utahuju. Stejně jako v téhle básničce - protože dokud neklesnu na duchu, bude sklenice mého životního elánu stále poloplná, nikoliv poloprázdná... Rozmrzelé dědky nesnáším, stejně jako to prohlížení starých fotek - raději se dívám na to hezké kolem sebe a toho s léty rozhodně neubývá... ;-))

01.11.2019 18:23:37 | Amonasrreagovat

Amonasre, díky. Tvůj nadhled jsem pochopil.
A o tom to je. Stáří je jako dítě, které nás pozvolna doroste. A my to respektujeme, ale jeho čas nám může být ukradený. Tak trochu kondičního sarkasmu nás jedině posílí.

01.11.2019 22:03:10 | šerýreagovat

Přesně tak :-)

02.11.2019 11:30:01 | Amonasrreagovat

Duch je stejný, ale věk to je jenom číslo ☺.

01.11.2019 16:07:29 | Tvbmreagovat

Když duch je ale rozmrzelý, že s ním chátrající tělo už přestává držet krok... :-))

01.11.2019 16:11:32 | Amonasrreagovat

Jo, tak teď už chápu.. je mi 40 a takovou zkušenost ještě nemám. Teď mi došlo, že k tomu směřuju pomalu, ale taky.

01.11.2019 16:18:21 | Tvbmreagovat

:-D) Ale nenech se ode mě nijak strašit - mám třeba ještě o generaci staršího kamaráda, který si i po čtvrtém infarktu s chutí zahraje golf a je stále i "lvem salónů" držícím krok s mnohem mladšími ;-) Ani já si naštěstí zatím moc stěžovat nemůžu, jen bych už potřeboval vyměnit kolena za nějaká méně ztuhlá, aby se ohýbala stejně lehce jako zamlada... Přítel, který je v Tvém věku, se mi naopak posmívá, že to chce jen rozhýbat, když mě třeba žene do nějakého kopce - sytý zkrátka hladovému nevěří a tělo ve stáří odchází každému jiným tempem a jinak. Mohlo by jistě být i hůř :-))

01.11.2019 16:46:53 | Amonasrreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter