Po záruce

Anotace: ...

Být sevřený v náručí domova,
vždycky chtěl létat v oblacích,
nepoznal dříve zemskou tíži,
byl volnomyšlenkářem světa,
začínal stále od znova,
s novými klíči ve dveřích,
samota nikomu neublíží,
až s válkou vešla nicota.

Neptal se nikdy na rozkazy,
v oblacích kroužil holubice,
povolán do první linie,
kde pro přítele list by pad,

podobni sobě v sazích vrazi,
železo tavili do srdce,
naděje hrůzu nepřežije,
jen holé hlavy mrtvých stád.

Kamené srdce na chléb měnil,
válka Vám zjizví svatozář,
v myšlenkách toužil okenice,
rodiče v tvářích stříbrovlas,
za jizvy s krví naději směnil,
Bible je denní slabikář,
vrátil se člověk po záruce,
zasadil víru, sklidil klas.

Sesbíral pocity dohromady,
každý má tíhu olověnou,
než podklesnou mu kolena,
bude mu samotnému zima,
nikdy se neptal na důvody
obalil kosti holou mhou,
život byl tečnou nekonečna,
nežli ho spolkla nahá tma.