U vyhřátých kamen teplo je
když se vrátím domů promrzlý
víc už mně lásko moje,
na světě tolik nemrzí
Venku zima do tváře studí
lítost deště z oblaků krápe
snad horké srdce ve hrudi
mne ještě dozajista chápe
U vyhřátých kamen zemře chlad
co víc než kamna teplo dává ?
než sladká slůvka mám tě rád
která mě každý večer uspává