Danosti

Otočit čas vzhůru nohama,

smět změnit jeho podstatu,

zítřek je vzdálený obratník,

kouř nad ztraceným městem,

pomlčky mezi notama,

když netrefíš se do taktu, 

člověk je pouhý obchodník

s poztráceným deštěm.

 

V soudeští zřel jsem Tvoji tvář,

měla jsi svobodu vody,

drala ses úbočím mlhovin

a objímala kraje,

lásku jsi vyryla na oltář,

pro příští sedmé pády

zastlaných  rovin vin,

odcházíš s polibkem máje.

 

Mám v ústech hořkost mrtvých dní,

strach má dnes podobu Tvé krve,

dokud se úsměv rozednívá

nabírám odvahu ode dna,

v objetí nejsme ztracení,

opatrně Tě zbavím trne,

v očích se zvolna připozdívá,

ta danost je nám souzena.