Hledání

Hledání

Všichni jsme stále

ty malé vystrašené děti.

Dobře víme, že musíme jít dále-

hledat v světě nějakou naději.

 

Někdy se jde k osudu hůř,

jindy lehčeji a s noblesou.

Občas žena jindy zas muž,

kráčí poraženě, kam nohy ho nesou.

 

Stává se v žití taková věc,

že o každý kámen zakopneš.

Pád za pádem a bolestný řev,

však stejně vstaneš, otřeš slzy

a dál jdeš!

 

A jednou - možná nalezneš!

Autor J.Karasová, 03.12.2019
Přečteno 197x
Tipy 15
Poslední tipující: V.N.Losinský, Roser, Dávid, Iva Husárková, jenommarie, šerý, Donne, Kapka, Amonasr, Frr
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

FSB!
Žeru Vaše básně

20.03.2020 23:09:03 | Roser

Moc děkuji!

28.03.2020 17:17:10 | J.Karasová

Moc povedená, hezká. ^ST^ ;-)

03.12.2019 20:45:02 | jenommarie

Děkuji Ti!

03.12.2019 22:11:13 | J.Karasová

Člověk by měl mít popud, zvrátit anonymní osud. Jít štěstímu na proti... z toho nohy nebolí, žít a vnímat vlídné okolí.

Čtu si a zdravím, J.K

03.12.2019 19:48:13 | šerý

Ano,ano, souhlasím,šerý. Ono to těm okopaným nohám uleví. Děkuji za milý komentář,potěšil.

03.12.2019 22:10:51 | J.Karasová

Někdy mám pocit že kopání do kamenů je mou zálibou :-(
Hezké je to

03.12.2019 10:15:53 | petrzal

Jo, někdy se ty šutry pletou...Díky za návštěvu.

03.12.2019 16:44:37 | J.Karasová

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter