Návštěvnost
dnes ráno
dnes ráno
dnes ráno vyrost v mlze strom
jeho plody jsou sice trpký
ale s jejich vůní
si vybavuju naději
která už dávno málem zhebla
v překřičeným tichu
zahrady mýho dětství
*
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskNěkdy se také procházím v "zahradách mého dětství".
Připomněl jsi mi to.
05.12.2019 14:40:26 | Donne
to je dobře...buď dobré mysli* :-D
05.12.2019 17:16:24 | Frr
Vůně dětství vrásky nenosí. To je "vybavený" fakt! Nosila kraťasy ze kterých čouhaly nohy jak nítě, nechala mě opisovat, voněla vlnkou citronového mýdla. Naděje také zhebla, když mi řekla... "já jsem jen na blonďáky."
Dobyvatelé, opakující dokola dobývání životních zřícenin to mněli vždy těžké. Ale buďme připraveni a ve zbroji.
Naše zdánlivě smutné básně se nevzdávají. Nemáme ruce nahoře, ale kalhoty dole.
Pěkně jsi po básnil*
05.12.2019 12:26:15 | šerý
moc pěkný komentář - potěšil mě :-D***
05.12.2019 13:07:10 | Frr