na sedačce pro spolujezdce

Anotace: ... přátel není nikdy dost ... hlavně těch opravdových ... jedno mé poděkování ... úsměv.z.

ta růže u tvého domu

dávno zvadla

ani jsme ji nestihli utrhnout

přivonět k ní

 

co vše jsme ještě nestihli

protože jsme míjeli

bez povšimnutí

připoutaní v sedačce pro spolujezdce

 

aniž bychom se z okna vyklonili

načerpali čerstvý vzduch

jen jsme o překot jeli

míjeli krajinu za krajinou

 

jednu za druhou

nechávali za sebou

občas jen když zapršelo

všimli jsme si kapek deště na skle

 

v těch okamžicích

jsme na malou chvíli prozřeli

zadívali se jeden na druhého

s dosud nevyslovenou otázkou

 

kam že to vlastně jedeme

 

od té chvíle

kdykoli jsme se loučili

položil jsi dlaň na sklo

a já se tak mohla dotknout

té tvé