.
Jsme první a staneme
se posledními
Dětská radost a stařecký třas
je v nás
bezmezné přijetí
a opuštěnost
a mezi nimi
dlouhé popocházení
od rozsvěcené lampy
k zhasnuté
slib lásku té
neměj rád tamty
jako ševel listí
ptačí hejna prolétnuvší
nad hlavami
těly stvořený stín
tržnice průchozí
Obchod s námi.
Některé věci jsou
natolik cenné
že už nikoho nezajímají
Přebaly starých knih
Pihy překrásných dam
Pravda
Co muž může objevit v ženě
žena dá naleznout muži
Vím již příliš vyzvídám
mlčí tělo mluví mnich
slyš koán:
Jeden hladový druhým se nají
..
Raw, da ?
Z dužin.
Svět je plný osamělých lidí
kteří se bojí
udělat první krok
schodů do sklepa bídy
co najednou vidí
pozbyli ruce
mají prokousnutý bok
v krvelačném boji
o poslední kdyby
s prvním proč
Vlci nejsou vidět
bývá úzko
Co bylo když je
jen přímost
žádný úskok
a nekoupíš je
na tržnici přání
když světlá den
temní noc
.
.
Tužby a naplněné chvíle,
stále plnit si stejné cíle,
v lidech to dobré se snažit hledat,
nebát se přes boleST,
lásku opět předat.
~~~~~~
Strachy a domněnky..nemít
žít a radosti mít.
Moc hezká Nowe. ^ST^ ;-)
14.02.2020 14:23:16 | jenommarie
Tohle číst je syntetická radost. Super* Jen ten začátek (mimo jiné) je úžasný. Jen v několika slovech a dvou řádcích je tolika obsaženo o lidském bytí. Mňam.
Někdy obracíš smysl na ruby a překvapivě to funguje jako ustálenost. K tomu vypracované srozumitelnou přemýšlivostí. Pěkné a perličku si ukládám.
14.02.2020 13:39:48 | šerý