V papilách

 

Hledal jsem skrytost podstaty,

nalézal tázání do dlaní,

obracel penízkem vzpomínání,

život sám nosívá dvojí tvář,

do země vrostlý až po paty,

mé bytí objaly rozvaliny,

krvavé stopy do svítání,

jsem už jen zmatený kronikář.

 

Vlak-ďábel páru vydechuje,

ztratil jsem mapy k Tvému městu

v kostech jsem povstal z popela,

hledal jsem,co již pominulo,

podstata v podstatě pochybuje,

smrt jsem si vyvolil za nevěstu,

tělo je cela pro anděla,

kterému pěří již opadalo.

 

Ve víře děti zkameněly,

mlhavost spolkla je do sytosti,

bloudíme v sobě před sebou,

po patách přešel zvolna strach,

nad těly smlčely se stvoly,

otisky vlastní ztracenosti,

vzpomínky nezmizí, dokud zebou,

budoucnost - čítanka v papilách.

 

Nedejme, abychom zapomněli.