Na troskách života

Na troskách života
zůstal jsem nehybně ležet
život byl kdysi
honosný zámek
v něm teď
všude pobíhají krysy
na postelích
s nebesy

baldachýn překryl oblohu
modrým přelivem
poněvadž někdy jí
rostou šediny když
se zatáhne

V závěji sutin ležím
život křehký jak domeček
z karet
tělem projel blesk bolesti
když ze skráně
stéka potůček krve
ani ta nejlepší medicína
mi nedokáže pomoci

Nezbyde tak nic jiného
než vstát špínu smýt
rány ošetřím si
v alkoholu
a pak pomalu z těch sutin
vystavět nový život
který podobal by se zámku