Rozehraný
Rozehraný
Anotace: ...
Rozehraný
Předběhnout vlastní stín,
být dopředu o tři, čtyři kroky.
Upít tak z číše vin,
již sama plním už ňáké roky.
Mít náskok o pár dnů
a umět uchopit jenom "pravé".
Živého vdechnout snům,
neskrývat v sobě ni dítě hravé.
Dřív slyšet vyřčené,
než v mysli nadělá tržné rány.
Mít sílu říci...Ne!
I když se zdá život rozehraný.
Poslední tipující: mirecek, Vivien, Iva Husárková, Amiradi, VEDz RVAHEs, Amonasr, Kaj, JC senior, Danger, Helen Zaurak, ...
Komentáře (35)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk12.06.2020 22:20:05 uživatel smazán
Zajímavá myšlenka, ale myslím si, že by nám to moc neprospělo. Ale Ty to vidíš jinak, tak proč ne .-)
27.04.2020 01:50:35 Now
To to trvalo..:) Avšak na dobré básně se vyplatí počkat.
Jen domluvit
se s časem
teď tady já pán jsem
a stínu aby se vyhýbal
křehkým zákoutím nitra
ve hře na dnešek a na zítra
když rozhodují vteřiny
pít po ránu rosu z květů
a bez viny.
26.04.2020 00:13:43 uživatel smazán
Hezky plyne... a hraje mi do noty... :-)
20.04.2020 21:19:13 Danger
Tak seznam přání je rozehraný,jdeme ho vyplnit.
1- ono když máš světlo na správném místě,jde ho předběhnout,navíc se mi podařilo se rozčtvrtit,měl jsem 4 stíny a byl jsem střízlivý :-)
2- mít náskok o pár dnů,ono kdybys jsi se přestěhovala do Austrálie,den by jsi mohla mít náskok v tuto dobu :-)
3-mít síli říct né...dáš mi 1 milion...:-)
Vidíš,vše se dá,když se chce :-)
21.04.2020 06:46:49 Dreamy
Pokud umíš plnit přání,
jde především o tady a teď.
Pár bych jich měla, skromnějších,
o to naléhavějších.
Díky Dany. :)
20.04.2020 14:37:11 piťura
byl jsem jednou
na zvláštním místě
viděl jsem
jak dole bojují (má
žena a personál restaurace)
o můj život
viděl jsem všechno
doslova všechno
budoucnost
minulost
smysl...
vůbec nic to tam neznamenalo
chápat vše
byla přirozenost
bylo mi řečeno (a
to rozhodnutí jsem tam učinil i já)
že jediný důvod
mého návratu
je
ta zdejšì nejistota
tel lidský chaos
to nevyzpytatelno...
a tak tady jsem
ani nevím proč to píšu
jenom jsem tak nějak cítil
že by to mělo zaznít
20.04.2020 17:12:11 Dreamy
Jsem vděčná za všechny kolem sebe, co si něco takového nenechávají pro sebe a nechají zaznít v nějaké chvíli. Třeba je to ta pravá. Jsem ráda, za to, že jsi se tenkrát rozhodl, jak ses rozhodl.
20.04.2020 14:36:55 jenommarie
Myslím že závod s časem je předem prohraný boj, nezbývá než zvyknout si a jet na čas. ;-) Jinak si člověk něco i užene a netrápit se...:-)*
20.04.2020 17:16:36 Dreamy
Když já nějak Maruško nechci závodit s ničím. Jen jsem si tak přemýšlela jestli by člověku k něčemu bylo, být o kousek napřed. Když nad tím celý den přemýšlím, zavání mi to "dokonalostí" a s tou já se úplně nekamarádím a taková nedokonalost vlastně člověku sluší nejvíc. Umět se netrápit...jooo, to by byla jiná. :)
20.04.2020 17:57:25 jenommarie
Nikdy nic není dokonalý, jenom si sezobáváme ty lepší a snažíme si je z toho vytvořit,
pro přežití i pro hezčí chvilky,
které za to rozhodně stojí,
je to neustálý boj
a být při tom neustále v pohodě,
také nejde. :-D
kdo by to neznal;-)*
ale zase každý ten kousek je slast. ;-)
Ať jich je víc a víc
20.04.2020 17:58:07 Dreamy
:)
20.04.2020 17:59:25 jenommarie
;-) jsem ráda, že jsi po delší době tu. ;-)
20.04.2020 18:03:54 Dreamy
Někdy přemýšlím, jestli je správné, že jsem ještě "tu". Vlastně tam, kde jsem teď.
20.04.2020 18:54:26 jenommarie
"Tu" =tady = rozhodně ano milá Dreamy:-)**, jinak jj dilema, já bych ti ráda řekla ano, ale nevím nic. Tak ♡
20.04.2020 14:26:10 šerý
Jé - joj, Dreamy.
Přát si čas na míru... jako mít nebe v kvartýru?! Jednou jsem předběhl vteřinu a týden mi z toho bolely nohy. Nevím. Krásu lze jen prožít a darebnosti rychle zapomenout, snad. Ňáké (brr!) Ale to nic, jen má alergie.
Rád jsem přišel na příjemné rande*
20.04.2020 17:23:50 Dreamy
Tenhle týden přijede malíř, mohla bych si nechat namalovat nebe nad postelí, ale...nejde to. Strop v ložnici je dřevěný , vystačím si se střešním oknem, co mám nad hlavou.
