Návštěvnost
ČARODĚJNÝ DEN
ČARODĚJNÝ DEN
ČARODĚJNÝ DEN
sněžení okvětních plátků jabloní
zdobí ti stránky rozevřené knihy
bzukot včel zlehka zbavuje tě tíhy
všední starosti tě sotva dohoní
nářek čarodějnic dávno odvál čas
pod nebem podepřeným zde hráběmi
zvědavá očka kosů jen chvílemi
nechápou proč z čistých unesen jsi krás
pro tebe kdysi zcela samozřejmých
tak že sis jich tenkrát ani nevšímal
tu slepotu bys dnes pojmenoval hřích
tady jsi zas jen tím čím jsi vždycky byl
vděčný osudu že smíš se vracet dál
pro zázrak co vpíjí se tak do tvých žil
Zlaté Hory, 30.4.2020
https://www.youtube.com/watch?v=FxhbAGwEYGQ
Komentáře (26)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskTahle forma ti sluší, měl bys jí psát častěji :) (možná píšeš a nějak mi to uniklo), zajímavá, chytla mě za pár vlasů a jemně zatahala, či jak to lépe popsat... :)
03.05.2020 23:49:38 | Uzel
Díky za takové přijetí - potěšilo :-) K vázanému veršování sice moc netíhnu, ale občas dostanu chuť si to zkusit. Možná mi to připadá příliš svazující, i když musím zároveň možná trochu kacířsky podotknout, že považuji svým způsobem vázané veršování i za v něčem snadnější než volný verš, protože to hledání příslušných rýmů zároveň člověka "samo" k čemusi vede. Navíc mi připadá vázaný verš v současné době již trošku archaický - zdá se mi, že pod kůži současné doby a současného čtenáře se může vetřít líp a věrohodnějším způsobem volný verš. Ale Tvoje pochvala je pro mě samozřejmě i příjemnou výzvou, takže určitě nějaký sonet či něco jinak vázaného zase někdy ještě zkusím ;-)
04.05.2020 15:29:55 | Amonasr
...Pepo,tak nějak mě dojala...asi teda stárnu/úsměv/......ty domovské
přístavy.....ten vděk,že v tom Tvém se stále dá kotvit,i když už ti,díky
kterým tu jsi,už odešli.......Někdy totiž rodný domov odejde navždy s němi.........a je jen ve vzpomínce.......krásně a s citem...Ji.
02.05.2020 17:05:55 | jitoush
A mě dojímá Tvá úžasná schopnost empatie, milá Jitko - díky :-)
02.05.2020 18:19:24 | Amonasr
Sonet, moje oblíbená forma básně, a skvělý!!
**
01.05.2020 10:37:33 | JC senior
To beru právě od Tebe jako poklonu k zarámování - moc děkuji, Jiří :-)
01.05.2020 11:40:45 | Amonasr
A nářek čarodějnic slyší jen básník..
01.05.2020 07:27:28 | básněnka
Dobrá poznámka - díky milá básnířko :-)
01.05.2020 11:39:59 | Amonasr
Nádherné dílo! Bylo mi tu dnes moc hezky, milo a tak pokojno! Moc děkuji za Tvé verše! :-)
30.04.2020 14:45:38 | Majda
Nejsem u tebe zvyklý na rým, ale zde je celkem příjemný, protože díky němu text plyne skoro až nehnutě. Nejvíc ze všeho se mi líbí "nebe podepřené zde hráběmi" - to je moc hezký obraz. Zase tu trochu zápasím se špetkou kýče a myšlenkami již prožitými, ale u zde jsi to ty, a to by se měnit nemělo. Doprovodná hudba souzní. Díky z text, M :)
30.04.2020 13:58:35 | MLADÝ BÁSNÍK
Díky za další zpětnou vazbu, které si vážím (opravdu). Pokud jde o rým, zvolil jsem zde záměrně formu sonetu, neboť se mi zdála vhodná pro zachycení jakési vnitřní harmonie okamžiku, kterou jsem se tu snažil předat. Takové okamžiky souznění s nostalgicky (nikoliv však sentimentálně) podbarvenou atmosférou prostředí mají v sobě samy o sobě cosi kýčovitého, dokonce jsem uvažoval o tom, že slovo kýč tu zahrnu přímo do veršů (tak třeba někdy příště). Přesto se domnívám, že o kýč v pravém slova smyslu tu nejde. Ale protože to u mých textů zmiňuješ v krátké době už podruhé, připojím pár vysvětlujících poznámek, abych se pokusil očistit z toho, že snad záměrně hraju na city čtenářů a snažím se podbízet pokleslému, většinovému či povrchnímu vkusu. V žádném případě tu nejde o nějaké vyumělkované obrazy, ale o zachycení mé momentální nálady, kdy jsem si skutečně otevřel knihu (konkrétně Případ Mauricius) pod právě kvetoucími jabloněmi, v jejichž korunách zněl příjemný chór včel a čmeláků, což za slunečného jarního dne v mé rodné zahradě jsou chvíle pro mě opravdu až zázračné, které si můžu dopřát jen zcela výjimečně. Ani nářek čarodějnic ve druhé sloce není zmíněn za účelem vytření čtenářova zraku, ale právě 30.4. má ve zdejším geniu loci své magické a dobré opodstatnění. Zlaté Hory byly kdysi jedním z nejhorších center čarodějnických procesů, např. náš nejproslulejší inkvizitor Boblig z Edelstadtu byl mým rodákem (mé rodné město se totiž jmenovalo kdysi Edelstadt, později Zuckmantel a po odsunu Němců ještě chvíli Cukmantl). Když už jsme u rodáků, ani hudební odkaz tu není úplně samoúčelný – maminka Franze Schuberta odsud také pocházela.
01.05.2020 11:34:26 | Amonasr
Metaforu o nebi podepřeném hráběmi jsem si pak vypůjčil od již zesnulého filmového kritika Pavla Melounka, jenž tak asi před 35 lety nazval článek v severomoravských novinách shrnující jeho pohled na tehdejší filmový minifestiválek, který uspořádali místní nadšenci za přítomnosti Fera Feniče a jeho. To přirovnání vzbudilo u zdejších lokálpatriotů obrovskou nevoli a doslova vzbouření na vsi (co si to nějaký pražák dovoluje!). Já se tomu tenkrát už také z Prahy smál a přišlo mi to naopak vtipné, proto se mi to i vrylo do paměti. Když jsem se později při premiéře filmu Anglické jahody měl možnost Pavla Melounka zeptat osobně, co ho k tomu tenkrát vedlo, sice mi přímo neodpověděl, ale z jeho vyjádření jsem pochopil, že se tu necítili tenkrát s Feničem příliš komfortně snad kvůli zostřenému dohledu místních estébáků v době, kdy „nebezpečí“ možného uvolňování přicházelo pod vlivem gorbačovské perestrojky z SSSR k velké nevůli i strachu našich tehdejších mocipánů. Ta metafora je tu tedy použita ode mne v ironizujícím a provokujícím smyslu, což samozřejmě může vytušit jen případný zasvěcený (nyní tedy i Ty). To pro tentokrát k případnému hlubšímu vhledu do mé motivace snad stačí. A jednu mírně provokativní poznámku na závěr – někteří literární kritici považují za kýč třeba i Hemingwayovu novelu Stařec a moře. Kýč v umění je zkrátka jedno obsáhlé a nejednoznačné téma, které se nedá odbýt jen tak letmo či mimochodem a mohla by to být i mezi námi snad někdy zajímavá diskuze, kdyby se naskytla nějaká příležitost… ;-)
01.05.2020 11:34:53 | Amonasr
Provázené to tedy máš, to se musí nechat a líbí se mi i tvůj přístup jakým se obhajuješ. A jo, beru to. Nelze souhlasit úplně se vším, ale nejsme kopie, to by nebyla žádná zábava. Můj náhled byl čistě jen dojem a momentálního čtení, tak jak text vnímám já a jak vnímám jeho poetiku - význam mu dáváš ty a význam (poetický, citový) má v první řadě pro tebe. Já jen vidím, co dokážu vidět. A je mi jasně, že autor chce být věrný nějaké skutečnosti a určitým způsobem popsat "jak to bylo", co ho u toho napadlo, atd. Jen říkám, že ne vždy je to k užitku poezie, ne vždy to má tu správnou výpovědní hodnotu (pro náročného čtenáře jako jsem já, věřím, že text osloví mnoho mnoho jiných lidí). Nevím, co se stalo, možná je to nějaká moje vnitřní změna, že vidím tvé texty ve zcela jiném světle než před tím. Diskuze by byla určitě fajn, kdyby jsme se viděli v reálném životě, mezi písmenky je to zkreslující a většina zůstává nevyřčena. Tak třeba někdy :)
01.05.2020 11:58:43 | MLADÝ BÁSNÍK
Přesně tak, je to vždy věc osobního vkusu a vnitřního naladění, každého osloví v určitém rozpoložení něco jiného. Ještě mě napadlo, že kdybych místo zvědavých oček kosů zakomponoval do svých veršů křik velkého pestrobarevného papouška ara, který nám toho dne také létal nad zahradou a na chvíli se usadil na špici obrovitého ořešáku, takže jeho zvuková kulisa připomínala spíš jihoamerickou džungli než podhůří Jeseníků, možná by Tě to zaujalo víc ;-)) A to je právě o tom vnímání kýče – mně podobné výstřednosti připadají možná ještě kýčovitější než jeleni v říji nebo sádroví trpaslíci, což bych dokumentoval třeba na žralocích a krávách naložených ve formaldehydu od Damiana Hirsta, který je sice jedním z nejlépe vydělávajících výtvarných umělců světa, ale podle mě zároveň také jeden z nejvýraznějších kýčařů současnosti (v našich poměrech bych za takového označil třeba Davida Černého a jeho všelijaké podbízivé výtvory promyšleně plující na vlnách módních trendů aktuální konjunktury líbivosti). I v poezii a literatuře vůbec by se tak jistě dalo diskutovat o všelijakých konjunkturálních snahách šokovat za každou cenu, což je podle mne typický projev novodobého kýčařství, které se dokáže často sofistikovaně přetvařovat. Čímž jsem jen naznačil možná témata k naší budoucí případné diskuzi – souhlasím, že prostor na Literu je k tomu příliš nedostatečný. Každopádně se domnívám, že bychom si v řadě aspektů mohli i rozumět ;-)
02.05.2020 11:43:37 | Amonasr
Ale moc krásně,jjj já jsem si říkala,
dnes tu budou samá kouzla,
tak jsem se i těšila.
Ty jsi přidal kouzlo dnešní a moc se mi líbí milý Amonasře. "ST" :-)
30.04.2020 13:44:27 | jenommarie
To mám velkou radost, že jsem Tě nezklamal, milá Marie :-)
01.05.2020 11:29:55 | Amonasr
:-) u tebe si vždy najdu a moc ráda milý Amonasře. Děkuji TI:-)*
01.05.2020 11:44:02 | jenommarie
Díky za milou přízeň a krásnou neděli, Marie :-)*
02.05.2020 11:40:59 | Amonasr
Já také moc děkuji milý Amonasře a užij si hezký víkend;-)
02.05.2020 13:19:01 | jenommarie
:-)*
02.05.2020 18:18:29 | Amonasr