Náš svět

Anotace: Musíme se semknout a postavit svět na nohy.

V mládí by mnohý z nás chtěl měnit svět,

ve stáří už pohlížíš na něj, jak na zralý květ.

Toto však neplatí, když není něco v pořádku,

pak by sis dal nejraději život znovu, od začátku.

                                   

Ty si prostě žiješ a potíže své doby necháš zrát,

chceš se jenom bavit a o nic víc se nestarat.

Musíš si však uvědomit, že jsi součástí systému,

kde každá malá chyba je začátkem problému.

                                    

A tak každý z nás si seká denně spoustu chyb,

jsou však ale situace, kdy to můžeš napravit.

Bohužel ti nejmocnější to většinou nechtějí znát,

žít si život naplno a v tom ostatním se nebabrat.

 

Tak však i ten nejbohatší snad tuší že,

jednou bude prdět do hlíny, že by ne?

A jeho největším bohatstvím budou děti, když je má,

pro ně má smysl, když nápravu vykoná.

 

Větší hrozbou jsou naši kouzelníci, ti neví nic.

Ale tím je to ještě horší, chtějí pořád víc.

Ti mají malou touhu něco vykonat, když už vyvstane potíž, tak nech ji spát.

 

Tak největším problémem všech dob však zcela jistě je,

že náboženství to si na nic nehraje.

Tam je dogma, které nejde překonat,

když postavíš se mu, hned tě zničí a nemusí se omlouvat.

 

Ale i tam samozřejmě malý červík nahlodá,

to co po staletí jisté je, ale není v tom ta 100% jistota.

Ale co když lidstvo, i když nechce, zjistí, že není žádný Bůh.

To by smetlo mnohé mýty a my bychom jsme si museli říci uch!!

 

Že ty věci, co se děly v různých dobách po celá staletí,

už to těžko změníme, ale je nám líto všech těch obětí.

A i naše potíže za nás lidstvo nikdo nespraví,

pak se možná zastaví, řekne si dost a všechny křivdy napraví.

 

Je s podivem, jak nás stmelí dohromady všechny přírodní pohromy.

Tak podobně musíme se semknout a postavit svět na nohy.

Pak v euforii vykřikněme a jde i o tebe, zachraňme svět a tím možná i každý sám sebe!!!