Přibližování vzdálených
Přibližování vzdálených
Anotace: .....stojí při Tobě i odtamtud...vše do sebe zapadne jak má....věnováno
Svítá Ti pod kořínky
v objetí posmutnělý
obrací se stisk
hoří se v osudu
kouří pozpátku na vzpomínky
risk je ztráta i
v dlaně vtisklý
čerstvý zisk.
Pod roky zhuštěné jsou
Tvoje touhy
shrbená záda vytěsňují vzdor
odstíny zasmušilé
těkají v barvách duhy
mění se místo pro ponor.
Splétáš si hbitou paměť
na provázky
svítá Ti z lásky
vetknuté Světlo hladí
do zvrásněných cest
blízkost tíhu může poponést
špitnou prosvícené polohlásky
nech se rukou shůry vést.
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Jituško, ani jsem skoro nedýchala, při čtení Tvých veršů. Jsou nádherné.
..ST..
24.03.2021 23:09:16 | Jaruška
Spousta metafor co mi berou dech. Mé zvrásněné cesty v tváři z těchto tvých řádků teple září.ST ;-)
22.09.2020 05:52:54 | petrzal
Nejkrásněší svítání jsou z lásky. Překrásné, má milá Jitřenko.
08.09.2020 00:52:21 | Akrij8
....Těší mě Jiří,že jsi četl a že zarezonovala aspoň krapítek,však
Ty tak trochu víš,co skrývá se mezi řádky....Ji./úsměv/
09.09.2020 10:52:54 | jitoush
Tak jsem jen vydechl... krásná. Zádumčivé téma o životním procitnutí, smíření se a získání nadhledu, se kterým se spolu lépe nese životní úděl. Někdy to někomu trvá hodně dlouho, nežli v hlavě rozbřeskne...
Jsem rád, že sis našla čas publikovat a já se mohl s potěšením začíst. Jen houšť, Jitoush*
05.09.2020 19:53:06 | šerý
