Anotace: Špatné dny
Už to bude deset let bráško.
Deset let co nechals mě tu být.
Nevím proč vzdals to bráško.
Nevím proč už nechtěls dál tu žít.
Už nechodím mezi lidi
jen ve snách bloudím sám.
Tam potkávám tě tam tě vidím
tam povídám si rád.
Potkávám tam i ženy
o které pral bych se i s tebou.
Jsou ale dny kdy ruce nohy zebou
dny kdy cítím že má polovina mrzne pod zemí.
Zanevřel jsem na kamarády
a opustil naši rodnou ves.
Já vím že mě tam ještě mají rádi
ale ty vzpomínky jsou jen pro bolest.
Deset let bráško
deset let snažím se žít i za tebe.
Těším se až se potkáme
jen to nebude hned, zatím mě hlídej
Bráško, Petře, Bille, Ranien.
Ztráty těch nejbližších nikdy nepřebolí,
zbydou jen vzpomínky, které si v srdci neseme...
Eru, velmi niterné, soucítím...
08.09.2020 22:42:21 | Emily Říhová
Milý Eru, nikdo, kdo neztratil, nepochopí...čas nezhojí, jen dosedne prach...ale rozvíří se snadno...
06.09.2020 18:50:24 | Pittoresque
Milý Eru, děkuji, že jsi se zde o svojí bolest podělil.
Vzpomínky zůstanou, ale bolí to hodně. Vysvětlit si nelze mnohé.
Jít svojí cestou a učit se žít
..zase jinak..je nutné.
Ať se ti vše daří a je mi líto TVÉ bolestné ztráty.
Hodně niterní báseň.
Pěknou neděli TI přeji;) *ST
06.09.2020 10:34:01 | jenommarie
Moc se mi líbí. Já také píší básně, o těch, co tu již tu nemohou být. Je to léčba duše. Jen se píší hodně těžce. A kamarádka pak říká, že mám psát raději veselejší. Tak se jí snažím poslouchat. Občas to jde i nejde. život a slova jsou někdy mocnější než člověk sám.
06.09.2020 10:32:14 | mkinka