Zklamal

Běží Jana rychle dvorem,
on ji čekal pod javorem,
snaž se, hochu, pochlapit,
brzy doma musí být.

Jiříček je ale moula,
jen ji ucho něžně žmoulá,
pak si dodal odvahu,
políbil ji na bradu.

Přitiskla se, touhou hoří,
proč je chladný, to ji moří,
náhle tenhle mladíček,
prchá pryč jak zajíček.