zlatem vepsané

vyhlížela jste západ dne

pohasínající zář slunce

Vám zlatem vepsala do vrásek

pár tichých slov a vět

do očí odlesk něčeho

čeho už se marně chytá paměť

však stále nepřestává hledat

jakousi odpověď

tam kdesi uvnitř je malý ostrov

plný zázraků a vzpomínek

svět venku se nazadržitelně

vzdaloval

slunce pohasínalo

posledními tahy malovalo

šmouhy na obloze

než se celé rozlilo do pokoje

a Vaše tvář se rozjasnila