zrezlými stoupačkami k nebi
vzlínají anonymní říjnové smutky
cesty zdobí krajinu
jako tvé čelo ustarané vrásky...
zpáteční lístek z léta
procviknut spadanými hvězdami
po vlhkém kamení
kloužou ozvěny krotkého
slunce....
Jízdenka je obousměrná, vracíme se ke sluci a slunce k nám :o)
20.10.2020 01:16:13 | Akrij8
:-D* :-)*
20.10.2020 03:41:26 | Frr
... ááá vývojová tendence ...
... stojící na počátku vzniku písma ...
... Slunce s láskou kreslící obrazy světa ...
... a jak je vidět u Tebe ...
... na podzim nejkrásněji ...
12.10.2020 07:49:42 | Marcella
ale přitom právě na podzim mne nejčastěji přepadávají stresy-presy**:-D*
12.10.2020 12:30:14 | Frr
"Zrezlými stoupačkami k nebi..." Lepším bych vyjádřit nedokázal* Tvůj poetický výborný standart mě opět potěšil. Rád jsem přišel.
11.10.2020 22:52:39 | šerý
..rád jsem Tě uvítal, milý barde Šeříku... :-D* :-)*
12.10.2020 00:55:17 | Frr
Jeden můj anonymní tam také odletěl.. a už jej zpět nechci.
Ty jsi to tak pěkně napsal..s tím Slunkem..už vážně je krotké.:)* *ST pěkný večer TI přeji:)
11.10.2020 20:17:30 | jenommarie
JÁ TOBĚ MARUNKO TAKÉ****:-D* :-)*
11.10.2020 21:51:24 | Frr
Děkuji ti moc ** :))
11.10.2020 21:52:31 | jenommarie