Návštěvnost
Poslušné jsem klekátko
Poslušné jsem klekátko
V prchlavé radosti
utrápeného trudu
dva životy
dvě okénka
nezvyklán lítostí
pěstí bys zahradil
výhled
po různu rozptýleným časem
uprostřed tonoucího blahomíru
přísně v pozoru
poslušné klekátko
s hora dívá se hospodin
příbytkem stal se ti chrám
hostie svátosti oltářní
dávno požrané mravenci
kalich kdysi krve pln
válí se v koutě zapomnění
a já s ním v duchu přelévám
potopu světa
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tiskčasto jsem klečel ale nepomohlo to...teď se válím a je to...
03.11.2020 13:18:25 | enigman
Mrazení..
20.10.2020 02:19:18 | Now
tedy Marcell/k/o-mocná báseň - sugestivní text...opět, jako většinou, Tě obdivuju ST* :-D*
19.10.2020 17:16:51 | Frr
Nějak to do nás po celý život bylo vkládáno.
Občas se vzbouříme..
jen si i uvědomujeme
že podstata je ..
se nebouřit, jen si srovnat
a utvořit si své obrazy vnímání
..někdy trvá.
Za přirovnání jsou opět hodně silná. ** ST :)
Ve skromných a v úplně obyčejných.
Kéž by každému stačilo.
19.10.2020 12:12:47 | jenommarie
... Díky Maruško ...
... občas se fantazie splaší ...
... i když v manéži mého světa práská bičem ...
... pokorně nastavím ji svůj hřbet ...
19.10.2020 12:26:59 | Marcella
:);) Marcellko to jsi napsala ..úplně výstižně
..každý prožíváme ty své boje
..pokoru v sobě
..i když víme..kolik nám bude naloženo..nic není snadné..viď:)*
19.10.2020 12:43:49 | jenommarie