Zapomenuté jehelníky

V pichlavé jehle
pokouší se bystrým očkem
udržet napnuté lano
převlečené
do hávu letošních modřin

pod naším přístřeškem
kam rády chodí sousedovic ovce
slunce neprovleče nit

a ten kříž
visící mi na krku
mne studí
lásko

vystřelil mi papírový růže
za poslední mé peníze
a na konci zrohovatělého dne
koupil mi cukrovou vatu
z ušmudlaného karavanu
od cikána

voněla po smrti cukru

jsi přece 

můj jehelník 

pichlavých rán